Dle statistik sní průměrný Čech ročně 16 kg jogurtu, což je zhruba jeden jogurt za tři dny. Jogurty jsou bohatým zdrojem vápníku, mléčných bílkovin, některých vitaminů a příznivě působí i mléčné bakterie. Pokud nezvolíte smetanový jogurt, tak obsahují jen malé množství tuku, a když sáhnete po bílém jogurtu, tak i minimum cukru. Z těchto důvodů by si určitě zasloužily častější konzumaci.
Jak se jogurty vyrábí?
Jogurt je tradiční fermentovaný výrobek pocházející z Balkánu, dnešní výroba jogurtu se v zásadě neliší od té, která byla známa již před stovkami let. Principem stále zůstává fermentace mléka přesně definovanými mikroorganismy, přítomny musí být vždy dva druhy ušlechtilých mikroorganismů - Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus.
Podle definice uvedené v legislativě musí být v jogurtu obsažena vždy živá jogurtová mikroflóra v přesně definovaném množství na konci data trvanlivosti jogurtu, a to nejméně 10 miliónů zárodků/g. Důležitý je i tzv. symbiotický poměr obou mikroorganismů, který je 1:1, popř. 1:2, popř. 2:1. Tento požadavek je respektován všemi českými výrobci. Podle poměru laktobacilů a streptokoků se mění také konečná chuť výrobku. Převažují-li lehce laktobacily, pak je chuť kyselejší, a naopak.
Z pohledu technologie se vyrábí dva základní druhy jogurtů:
- Jogurt s nerozmíchaným koagulátem je fermentován přímo v obalu, ve kterém se následně prodává. Při využití této technologie zrání se do mléka přidává jogurtová kultura a tento polotovar se ihned stáčí do obalu, ve kterém pak probíhá zrání. Struktura takto vyrobeného jogurtu je pevná, gelovitá, lámavá a na lomu nepravidelná. Jedná se například o jogurty značky Hollandia, většinu jogurtů ve skle nebo jiné výrobky označeny zrající v kelímku apod.
- Jogurt s rozmíchaným koagulátem je fermentován v procesním tanku. Tento postup zrání je novější a v současné době i častěji používaný v průmyslové praxi. Hotový produkt je až po dokončené fermentaci a rozmíchání koagulátu plněn do obalů. Předtím mohou proběhnout ještě další technologické operace, např. homogenizace, chlazení a balení, které probíhají většinou v aseptické atmosféře. Konzistence takto vyrobeného jogurtu je v tomto případě krémovitá, hladká a lesklá.
Výživové vlastnosti obou typů výrobků jsou však při stejném obsahu tuku a bílkovin zcela identické a všechny tyto druhy musí splňovat základní kritérium pro označení jogurt, tedy nejméně 10 miliónů zárodků v 1 g. Tato skutečnost tedy vyvrací mýtus o tom, že jedině „jogurt ve skle“ je ten pravý, poctivý, že jogurt „řidší“ konzistence je šizený, apod. Nutričně se jedná o totožné produkty a záleží především na vašich chuťových preferencích.
Na trhu jsou k dostání ještě další druhy jogurtů s trochu odlišnou technologií výrobky.
Řecký jogurt - po fermentaci mléka jogurtovou kulturou dojde k odstranění syrovátky a tak se výrazně zvýší sušina výrobku, který má pak přirozeně vysoký obsah bílkovin (nejméně 5,6 %, ale obvykle daleko více) a velmi hustou, krémovitou konzistenci.
Jogurt řeckého typu je výrobkem, ve kterém byl zvýšený obsah bílkovin ve výsledném produktu dosažen jejich umělým přidáním. Chuťové a konzistenční vlastnosti jsou podobné jako u předchozího druhu.
Skyr je fermentovaný mléčný výrobek islandského typu podobný jogurtu, jehož obliba se v posledních letech rozšířila do dalších zemí včetně České republiky. Tento výrobek se vyznačuje velmi hustou konzistencí, jeho sušinu však tvoří zejména mléčná bílkovina, která je tu opravdu vysoce koncentrovaná, a to na více než 10 %. Další charakteristikou je nízký obsah tuku.
Jogurtová mléka se vyrábějí podobně jako jogurty s rozmíchaným koagulátem v procesním tanku. Po fermentaci se koagulát náležitě rozmíchá a dodají se ochucující přísady.
Jaké jogurty vybrat?
V první řadě vybírejte opravdu jogurty a vyhněte se jogurtovým pochoutkám nebo dezertům, které jogurt mohou pouze zdánlivě připomínat a spíše než prospěšné látky vám dodají mnoho zbytečného tuku a jednoduchých cukrů. Snažíte-li se snižovat hmotnost, vyhněte se smetanovým jogurtům, sáhněte spíše po polotučných jogurtech s obsahem tuku maximálně do 3,5 %.
Určitě je lepší dát přednost bílým jogurtům, jelikož obsahují méně cukru, pokud se ale ovocných nemůžete vzdát, čtěte složení a vybírejte ty, které obsahují co nejméně přidaného cukru. Vhodnou variantou je také ochutit si bílý jogurt třeba čerstvým ovocem nebo kvalitním džemem.
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
Skyr jsem ješě neměla, když ho uvidím, asi ho vyzkouším, ale nejspíš zůsanu usvýchobyčejných bílých polotičných jogurtů. Ty řecké a islndské mají kouykám na mě moc bílkovin - a já jich už tak mám v jídelníčku převahu.
Jako dítě pamatuju, jak jsem si na smetanový ovocný jogurt (nebo co to bylo, růžová homogenní sladká hmota podobná jogurtu) dávala pootevření na te smetanový škraloup vrstvičku sypkého cukru a počkala jsem, až do sebe nasaje tu syrovátku. A thle vrchní smetanovo-cukrová vrstva, to byla pochoutka. Naštěstí jsemv té době nevěděla nic o emnergetické hodnotě, SAFA a přidané sacharóze - a dneska je to pro dobré chování už promlčeno :-)
favoritem je jednoznačně jogurt řecký či řeckého typú, i když ani dobrý bílý polotučný je velmi dobrý.